Krize mi byla výzvou zvolit si vlastní cestu

Když jsem se nedávno sama sebe zeptala, jestli je tohle všechno, co je mi schopen život nabídnout, tak jsem dospěla právě do bodu, kterému říkáme životní krize. Ocitla jsem se v momentu, kdy pro mně to, co jsem dělala a jakým způsobem jsem žila už nemá žádnou hodnotu.

Neviděla jsem smysl v dalším pokračování v zajetých kolejích. Vzpomněla jsem si na moudré rčení: "Můžete být souženi svými postoji k životu nebo se můžete rozhodnout být šťastni."

V tuto chvíli je zapotřebí především nezpanikařit a začít pozorovat sebe sama. Znovu se zamyslet nad hodnotami, které jsou pro vás důležité a přijmout výzvu, že je potřeba začít něco měnit. Pochopila jsem, že potřebuji nejen změnit můj celkový přístup k sobě, ale také změnit postoj k systému, který mi tiše a bez povšimnutí "utváří" hodnoty podle nichž se nakonec řídí můj každodenní život.

Český psycholog a spisovatel Pjér La Šéz na přednášce o lidské bytosti a mechanickém systému říká, že žádný systém nelze zdolat odporem či revoluci a ani nelze z něj uniknout. Proto, abychom ho zdolali a překonali je důležitá vlastní důstojnost.

Má ji v sobě přirozeně také malé dítě, ale ta je mu postupně odebírána a místo ní je u něho rozvíjená osobní důležitost. V této souvislosti jsem pochopila, že k tomu, abych zdolala životní krizi, se musím začít postupně vzdávat osobní důležitosti a dojít zase zpátky k vlastní důstojnosti. A tak jsem začala jednat.

Začala jsem zase hodně číst. Je taky skvělé brouzdat po internetu a nechat se inspirovat jinými, kteří se rozhodli už dříve najít vlastní cestu nebo vám dají nějakou radu. Byla jsem v Praze v Maitrei, kde byl tří denní transformační satsang. Jmenovalo se to Dar okamžiku a pro mně opravdu darem byl. Díky němu jsem začala měnit sebe a tvořit si nový pohled na život.

Tady jsem poprvé pochopila, že obavy, strach a neúspěchy nejsou našimi nepřáteli, ale mohou nás v životě dál posunout, je potřeba se naučit s nimi pracovat. Na konferenci Evolution 2015 mluvil Libor Malý, zakladatel sítě Hearthnet, o tom, proč založil síť, která funguje na principu daru a vyzval nás, abychom byli nejen odvážní a laskaví, ale v momentě, když dostaneme dar si dali závazek, že jakmile budeme moci dát dar, tak to uděláme taky.

A tak měním svůj přístup k životu. Vlastně se vracím k sobě, k vlastní důstojnosti. Dávám přednost rodině, poctivé práci, přírodě, vztahům s lidmi, upřímnému a slušnému chování. S radostí příjmám dary a s láskou je taky dávám. Peníze u mně nejsou na prvním místě. Dávám větší prostor tvorbě a setkávání se s lidmi, kteří mají podobné zájmy nebo mně nějak inspirují. Vůbec to není jednoduché, učím se myslet srdcem a cítit rozumem. Postupně se obracím zády k neřízenému systému konzumního životního stylu a volím si vlastní cestu.

Vzděláváme se našim prožitkem neboli naše osobnost se formuje na základě prožitků. Strach je emoce, která nás nejvíce v životě ovládá. Největším našim strachem je obava, že nebudeme milováni.

Potom se jedná převážně o strach se rozhodovat a také máme hodně pochybnosti o sobě. Jsou to naše programy, které máme zakořeněné hluboce v podvědomí. Proto je dobré vědět, že pokud chceme být svobodní, musíme přijmout sami sebe jako celek. Protože pokud budeme sami sebou, tak se v jakékoliv společnosti budeme cítit svobodně.

Mějme na paměti, že duše sem přišla experimentovat! Podle zákonu osudu, dle doktora R. Dahlkeho, nakonec běží obě cesty v mandale života naproti polaritě. Ta jedna směřuje k životnímu vzorci, je cestou sebenaplnění ve světě plného protikladu a pnutí.

Druhá cesta je cesta zpět ze života do středu a je to cesta k našemu vývoji, neboli cesta uzdravení přes duchovno. Potřebujeme oba směry, protože obě cesty jsou součásti hry života.

Život nás přitahuje do středu mandaly života, do jednoty. Kdo sebe naplňuje a vyvíjí se, tak ví, že je ve všem a vše je zároveň v něm!

Mějte se krásně.

Šája

#změňživot #žijemejinak #peníze #meditace #životníkrize #RuedigerDahlke #PjérLaŠéz #odpuštění #Všejedobré #překonáníomezení #inspirace #pracovnípříležitosti #Spokojenýživot