Na stránkách Ekumenické akademie čtu: "Kdy jste naposled nakoupili v supermarketu? Dnes, včera, nebo předevčírem? Obchodní řetězce jsou hlavním místem, kde Češi i jiní Evropané nakupují potraviny. Jejich působení má ale mnoho dopadů i mimo naše žaludky a peněženky. Prozkoumejte s námi supermarkety z různých stran a úhlů!."
A tak jsem byla na konferenci o obchodních řetězcích a o tom, proč a jak se jim vyhnout. Název byl výstižný: "Život se supermarkety, život bez nich". Po zkušenosti z vlastní firmy, kde jsem neustále osobně čelila finančně-spekulativnímu tlaku ze strany řetězců, logicky a bez zamyšlení volím život bez supermarketů.
Díky konferenci jsem si uvědomila, že existuje několik cest, jak lze zdolat jejich systematicky řízenou nákupní "manipulaci". A nenechat se dál viklat marketingovými sděleními, co je kde v akci a co si mohu levně koupit za odměnu za vlastní "věrnost". Navíc vím, jak celá tahle mašinérie funguje, vždyť jsem v ní 16 let pracovala.
Češi již několik generací mají v oblibě zahradkářeni. Je to dobrý způsob samozasobitelství a taky způsob, jak uniknout z města a přijít ke zdravým čerstvým surovinám, jak ovoce tak zeleniny. Už to u nás dávno není projevem nouze, ale jde nám především o přístup k čerstvým zdravým potravinám.
1/3 těchto potravin, které lidé v česku sní je z vlastní produkce. Existuje tady taky několik jednotlivců, kteří se angažují v různých iniciativách zabývajících se podporou malých rolníků a změnou životního stylu. Jan Valeška zastupuje projekt tzv. KPZetky, kdy se jedná o závazek konzumenta se zemědělcem, že odebere vypěstované plodiny za společně dohodnutou cenu (více najdete na www.kpzinfo.cz).
Říká, že k takovémuto vztahu je potřeba přistupovat zodpovědně, jako v manželství. Zatímco Petr Hanzl už nechce platit firmám za marketingové aktivity, které se týkají obalů u prodávaných potravin. Říká, že jedna rodina vyprodukuje až jednu tunu odpadu ročně nebo, že každý člověk vytvoří více odpadu ročně, než sám váží.
Petr Hanzl si vytvořil vlastní výdejnu v Praze na Vinohradech, kde nabízí potraviny výhradně bez obalu (více můžete najít na www.bezobalu.org.). Minulý rok v Praze vznikla také iniciativa soustřeďující se na ovoce. Lidé z této komunity vytvořili interaktivní mapu s místy, kde si můžete natrhat ovoce ze stromů, které nikomu nepatří (www.na-ovoce.cz).
Předkládám vám několik důvodů, proč změnit životní styl s tím, že můžete žít hodnotnější život. Je to prospěšné pro vaše okolí, společnost a taky pro vaši duši. Protože tím, že podpoříte činnosti ostatních, můžete u sebe probudit vlastní důstojnost:
1) MOŽNOST VOLBY - dáte šanci drobným živnostníkům, malým výrobcům a zpracovatelům, poctivým obchodníkům, rolníkům či zemědělcům. Ti poctivě pracují, sázejí a sklízejí úrodu, otevírají vlastní dílny, výrobny, obchůdky a věří, že každodenní dřina jim přinese slušně vydělané peníze pro jejich rodiny. A tak díky vám to, co vyrobili nebo vypěstovali, taky poctivě prodají.
2) ROZUMNÝ ZPŮSOB NAKUPOVÁNÍ - způsob, který znali nejen naši rodiče, ale také naše babičky. Jde o relativně jednoduchý způsob, který nás učili v době dětství a určitě si ho pamatujete taky. Prostě kupujete jen to, co opravdu potřebujete a vyhýbáte se marketingovým tahům typu 2+1 zdarma a podobně. Ochráníte tím nejen vaše peněženky ale taky přírodu včetně vašeho okolního prostředí.
3) RELATIVNÍ SOBĚSTAČNOST. A co víc, můžete najít lepší, hodnotnější, zajímavější a užitečnější důvod, proč žít ve městě a to tak, že se můžete pokusit stát relativně nezávislými a relativně soběstačnými i přesto, že nemáte farmu nebo zahrádku. Můžete se zapojit do aktivit, které zastávají výše zmíněné iniciativy (KPZetka nebo Na ovoce) anebo prostě necháte přivydělat nějakou kačku vašim rodičům, tetičkám nebo sousedům, kteří vlastní malou zahrádku.
Nemyslím si, že lidé nežijí střídmě. Je mi jasné, že hodně záleží na rodinném příjmu. A vím,že nejen lidé na vesnicích, ale taky ve městech, zvláště ti, co nemají auta, nakupují hlavně v přilehlých obchůdcích jen to, co opravdu potřebují.
Už 18 let žiji v Praze a jsem obklopená veškerými konzumními lákadly velkoměsta. Ve městě máme větší šanci si najít práci a vydělat slušnější peníze pro život, než je tomu na venkově, ale musíme být o to obezřetnější, abychom o vydělané peníze rychleji nepřišli. Nedaleko mého bytu je hned několik obchodních řetězců a nákupních center.
Ale taky když potřebuji koupit klukovi kolo, můžu se rozhodnout jestli zvolím nákup skvělého nového kola nebo zvolím koupi z druhé ruky třebas v bazaru. Vždyť se potřebuje nejdříve naučit jezdit. Vypadá to, že není tak těžké čelit marketingovým tahům obchodních řetězců, stačí jen zapojit zdravý rozum a nebýt líný. Po chvilce hledání na internetu jsme s manželem, ve jménu rozumného nakupování, koupili pětiletému synovi bezvadné kolo v bazaru!
Jak to vidíte vy? Pokusíte se o změnu a přestanete nakupovat v supermarketech? Nebo alespoň snížíte četnost těchto nákupů ve prospěch malých krámků? Nastolíte doma rozumný způsob nakupování? Dáte šanci farmářům?
Čtěte tento blog a sdílejte poznatky na cestě k vlastní důstojnosti a k tomu, jak můžeme přispět k lepšímu životu. A později posuďte sami, co všechno jste na této cestě získali.
Šárka
